Netopýr ušatý (Plecotus auritus)

 

Autoři:

Michal Andreas, Tomáš Bartonička, Eva Cepáková, Vladimír Hanzal, Radek Lučan, Zdeněk Řehák

 

1.     Informace o ochraně druhu

-         Směrnice o stanovištích: příloha IV

-         červený seznam ČR: - - -

-         celosvětový červený seznam IUCN: - - -

-         stupeň ochrany na národní úrovni: : silně ohrožený druh (vyhláška č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů)

-         mezinárodní ochrana: Bernská úmluva (příloha II), Bonnská úmluva (příloha II), dohoda EUROBATS (příloha I)

 

 

2.     Rozšíření a početnost

Areál druhu. Palearktický druh, asijská část areálu však není souvislá (jsou známé populace v Mongolsku, na jihovýchodní Sibiři, v Číně a Japonsku) (Mitchell-Jones et al. 1999).

Rozšíření v Evropě. V Evropě chybí jen v jižním Španělsku a v severní Skandinávii (Mitchell-Jones et al. 1999).

Rozšíření a početnost v České republice. V České republice se jedná o běžný druh, který se vyskytuje na většině území (Hanák et al. 1995).

  

 

3.     Ekologie

Netopýr ušatý je převážně lesní druh. U nás obývá zejména podhorské a horské oblasti. Letní kolonie jsou malé, čítají obvykle okolo deseti jedinců, a lze je nalézt ve štěrbinovitých úkrytech na půdách domů (často na samotách a v menších obcích), ale také v dutinách stromů a ptačích budkách. Tento druh zimuje ve štolách, jeskyních, sklepích a ve stromových dutinách. Jeho hlavní potravou jsou motýli a dvoukřídlý hmyz, které sbírá z listů. Potravu loví v lesích, parcích a zahradách, obvykle v nevelké vzdálenosti od úkrytu. Je považován za usedlý druh - nejdelší zaznamenaný přesun činí 88 km (zjištěno na území ČR).

 

 

4.     Intenzivní monitoring (populační monitoring)

 

Hlavní metody monitoringu

·        sčítání na zimovištích (viz Příloha 1)

·        detektoring - lovecká aktivita (Příloha 3)

 

Vedlejší metody monitoringu

·        sčítání letních kolonií - sčítání uvnitř úkrytu (viz Příloha 2)

 

 

5.     Extenzivní monitoring (mapování)

V případě tohoto druhu je intenzivní monitoring v podstatě totožný s extenzivním (sledována jsou všechna známá pravidelná zimoviště). Obraz o rozšíření tohoto druhu v ČR bude doplněn dalšími daty z intenzivního monitoringu.

 

 

6.      Literatura

Hanák V., Anděra, M., 2006: Atlas rozšíření savců v České republice – Předběžná verze V. Letouni (Chiroptera) – část 1. Vrápencovití (Rhinolophidae), netopýrovití (Vespertilionidae – Barbastalla barbastellus, Plecotus auritus, Plecotus austriacus). Národní muzeum, Praha.120 pp.

Hanák V., Benda P. & Hanzal V. 1995. Přehled poznaného rozšíření netopýrů ČR. Bulletin ČESON 5: 3-15.

Mitchell–Jones A.J., Amori G., Bogdanowicz W., Kryštufek B., Reijnders P.J.H., Spitzenberger F., Stubbe M., Thissen J.B.M., Vohralík V. & Zima J. 1999. The Atlas of European Mammals. Academic Press, London. 484 pp.