Netopýr dlouhouchý (Plecotus austriacus)
Autoři:
Michal Andreas, Tomáš Bartonička, Eva Cepáková, Vladimír Hanzal, Radek Lučan, Zdeněk Řehák
1. Informace o ochraně druhu
- Směrnice o stanovištích: příloha IV
- červený seznam ČR: - - -
- celosvětový červený seznam IUCN: - - -
- stupeň ochrany na národní úrovni: silně ohrožený druh (vyhláška č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů)
- mezinárodní ochrana: Bernská úmluva (příloha II), Bonnská úmluva (příloha II), dohoda EUROBATS (příloha I)
2. Rozšíření a početnost
Areál druhu. Od západní Evropy až po Mongolsko a západní Čínu, vyskytuje se také v severní Africe (Mitchell-Jones et al. 1999).
Rozšíření v Evropě. V Evropě sahá areál tohoto druhu podstatně méně na sever než areál netopýra ušatého, a to po jižní Anglii, Holandsko, severní Německo a Polsko (Mitchell-Jones et al. 1999).
Rozšíření a početnost v České republice. V České republice se vyskytuje po celém území (Hanák et al. 1995).
3. Ekologie
Na rozdíl od blízce příbuzného netopýra ušatého se tento druh vyhýbá souvisle zalesněným územím a upřednostňuje spíše otevřenou zemědělskou krajinu nižších poloh. V řadě oblastí lze však nalézt oba druhy. Letní kolonie (okolo 20 jedinců) obývají lidské stavby. Jako úkryty jim slouží různé skuliny v půdních prostorech, ve hřebenech střech, pukliny ve zdech apod. V zimě osídluje sklepy, štoly, jeskyně a stromové dutiny. Živí se především píďalkovitými motýly. Nejvyšší stáří u netopýra dlouhouchého, zjištěné kroužkováním, je téměř 25 let (prokázáno na území ČR). Stejně jako netopýr ušatý patří mezi usedlé druhy (nejdelší známý přesun je 62 km).
4. Intenzivní monitoring (populační monitoring)
· sčítání na zimovištích (viz Příloha 1)
· detektoring - lovecká aktivita (Příloha 3)
· sčítání letních kolonií - sčítání uvnitř úkrytu (viz Příloha 2)
5. Extenzivní monitoring (mapování)
V případě tohoto druhu je intenzivní monitoring v podstatě totožný s extenzivním (sledována jsou všechna známá pravidelná zimoviště). Obraz o rozšíření tohoto druhu v ČR bude doplněn dalšími daty z intenzivního monitoringu.
6. Literatura
Hanák V., Anděra, M., 2006: Atlas rozšíření savců v České republice – Předběžná verze V. Letouni (Chiroptera) – část 1. Vrápencovití (Rhinolophidae), netopýrovití (Vespertilionidae – Barbastalla barbastellus, Plecotus auritus, Plecotus austriacus). Národní muzeum, Praha.120 pp.
Hanák V., Benda P. & Hanzal V. 1995. Přehled poznaného rozšíření netopýrů ČR. Bulletin ČESON 5: 3-15.
Mitchell–Jones A.J., Amori G., Bogdanowicz W., Kryštufek B., Reijnders P.J.H., Spitzenberger F., Stubbe M., Thissen J.B.M., Vohralík V. & Zima J. 1999. The Atlas of European Mammals. Academic Press, London. 484 pp.