Vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros)

 

Autoři:

Michal Andreas, Tomáš Bartonička, Eva Cepáková, Vladimír Hanzal, Radek Lučan, Zdeněk Řehák

 

1.     Informace o ochraně druhu

-         Směrnice o stanovištích: přílohy II a IV

-         červený seznam ČR: ohrožený – endangered (EN)

-         celosvětový červený seznam IUCN: zranitelný - vulnerable (VU)

-         stupeň ochrany na národní úrovni: kriticky ohrožený druh (vyhláška č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů)

-         mezinárodní ochrana: Bernská úmluva (příloha II), Bonnská úmluva (příloha II), dohoda EUROBATS (příloha I)

 

 

2.     Přehled evropsky významných lokalit, kde je druh předmětem ochrany

s vyznačením míst hlavního výskytu (tzv. „druhových lokalit“)

 

Kód EVL

Název EVL

Název „druhové lokality“

Typ úkrytu

CZ0213615  

Štola Jarnice  

 Štola Jarnice

zimoviště

CZ0213626  

Suchomasty - zámeček  

 Suchomasty - zámeček  

letní kolonie

CZ0214003  

Zlatý kůň  

 Koněpruské jeskyně – Zlatý kůň

zimoviště

CZ0214012  

Příhrazské skály  

 Jeskyně Krtola u Příhraz

zimoviště

CZ0314024  

Šumava  

 Štola Bedřich a štola Kristýna

zimoviště

CZ0323648  

Žihobce - zámek  

 Žihobce - zámek

letní kolonie

CZ0513662  

Lemberk - zámek  

 Lemberk - zámek

letní kolonie

CZ0513663  

Podhájí - chalupa  

 Podhájí - chalupa  

letní kolonie

CZ0513666  

Jeskyně Sklepy pod Troskami  

Jeskyně Sklepy pod Troskami   

letní kolonie

CZ0514113  

Podtrosecká údolí  

Podsemín – mlýnice

Hrubá Skála – kotelna zámku

Hrubá Skála – sklepy zámku

letní kolonie

letní kolonie

zimoviště

CZ0514667  

Západní jeskyně  

Západní jeskyně

zimoviště

CZ0523670  

Častolovice - zámek  

Častolovice - zámek   

letní kolonie se přemístila do Kostelce nad Orlicí, bude řešeno novým nařízením vlády

CZ0523675  

Jičíněves - zámek  

Jičíněves - zámek   

letní kolonie

CZ0523676  

Josefov - pevnost  

Josefov - pevnost   

zimoviště

CZ0523677  

Kost  

Kost – půda hradu

Kost – sklepení hradu

letní kolonie

zimoviště

CZ0523680  

Pevnost Dobrošov  

 Pevnost Dobrošov

zimoviště

CZ0523682  

Staré Hrady - zámek  

Staré Hrady - zámek   

letní kolonie

CZ0533684  

Běstvina - krypta  

Běstvina - krypta   

zimoviště

CZ0533685  

Borová u Poličky  

Borová u Poličky   

letní kolonie

CZ0533687  

Jeskyně Bětník  

Jeskyně Bětník   

zimoviště

CZ0533688  

Jeskyně u Horního Újezda  

 Jeskyně u Horního Újezda

zimoviště

CZ0533693  

Podolská a Páterova jeskyně  

Podolská a Páterova jeskyně   

zimoviště

CZ0623016  

Lednice - zámek  

Lednice – zámek

letní kolonie

CZ0623033  

Znojmo - hrad  

 Znojmo - hrad  

letní kolonie

CZ0623329  

Prudká  

 Prudká

letní kolonie

CZ0623704  

Dlouhá Lhota  

Dlouhá Lhota   

letní kolonie

CZ0623709  

Křetín - zámek  

Křetín - zámek   

letní kolonie

CZ0623710  

Křtiny - kostel  

Křtiny - kostel   

letní kolonie

CZ0623718  

Uherčice - zámek  

Uherčice - zámek  

letní kolonie

CZ0623780  

Jaroslavice - zámek  

Jaroslavice - zámek   

letní kolonie

CZ0623788  

Popice - fara  

 Popice - fara  

letní kolonie

CZ0624065  

Květnice  

 Květnice

zimoviště

CZ0624096  

Podyjí  

Vranov nad Dyjí – zámek

Králův Stolec – jeskyně

Šobes - bunkr

letní kolonie

CZ0624098  

Turold  

 Turold

zimoviště

CZ0624099  

Niva Dyje  

 Lednice – areál zámku (sklepy pod zámkem, Lichtenštejnské jeskyně, zámecký skleník, sklep pod Janohradem) 

zimoviště

CZ0624130  

Moravský kras  

Sloupsko-šošůvské jeskyně

Jeskyně Nová Rasovna

Jeskyně Býčí skála

Jeskyně v údolí Říčky u Ochozu

Rudické propadání 

zimoviště

zimoviště

zimoviště

zimoviště

 

zimoviště

CZ0713722  

Branná - hrad  

Branná - hrad   

letní kolonie

CZ0713723  

Čechy pod Kosířem  

Čechy pod Kosířem   

letní kolonie

CZ0713724  

Černá Voda - kostel  

Černá Voda - kostel  

letní kolonie

CZ0713730  

Jeskyně Na Špičáku  

Jeskyně Na Špičáku   

zimoviště

CZ0713735  

Lipová-lázně - mateřská školka  

Lipová-lázně - mateřská školka   

letní kolonie

CZ0713740  

Sobotín - domov důchodců  

Sobotín - domov důchodců  

letní kolonie

CZ0713741  

Soudkova štola  

Soudkova štola   

zimoviště

CZ0714080  

Špraněk  

Javoříčské jeskyně 

zimoviště

CZ0714086  

Rychlebské hory - Sokolský hřbet  

Jeskyně Na Pomezí

Roušarova jeskyně u Vápenné

Jeskyně Rasovna u Lipové Lázní 

zimoviště

zimoviště

 

zimoviště

CZ0723753  

Luhačovice - zámek  

Luhačovice - zámek   

letní kolonie

CZ0723754  

Pozděchov - kostel  

Pozděchov - kostel  

letní kolonie

CZ0723759  

Štola Sintrová  

Štola Sintrová  

zimoviště

CZ0813763  

Javorový vrch  

Štoly pod Jelení cestou u Malé Morávky

zimoviště

CZ0813765  

Štola Franz - Franz  

Štola Franz - Franz  

zimoviště

 

 

3.     Rozšíření a početnost

Areál druhu. Především západní Palearkt, od Irska na východ až po Kašmír, na jih po SZ Afriku, a skrz západní Arábii po Etiopii a Súdán (Mitchell-Jones et al. 1999).

Rozšíření v Evropě. Celá západní, střední a jižní Evropa (Mitchell-Jones et al. 1999).

Rozšíření a početnost v České republice. Podle dosavadních poznatků vrápenec malý zcela chybí na většině území západních Čech, dále ve středním Polabí a v rozsáhlé oblasti od horního Posázaví na jih. V Čechách lze rozlišit severovýchodočeskou populaci, která je ve styku s moravskou populací a tři izolované populace, jednu v Pošumaví, druhou v Českém krasu a třetí u Týnčan na Sedlčansku. Ve Slezsku a na Moravě je druh souvisle rozšířen od hranice s Polskem po hranici s Rakouskem. Nedostatek nálezů v některých kvadrátech je nejspíše důsledkem nedostatečné prozkoumanosti území. Pravděpodobně však zcela chybí na Ostravsku a na Jihlavsku. Podle tří nezávislých kritérií se tento druh jeví jako třetí nejhojnější netopýr v oblasti jihomoravských nížin, hojný je též na území moravských krasů a v jejich širším okolí (Gaisler in litt.).

  

 

4.     Ekologie

Úkrytová strategie: (Gaisler in press) Na našem území jsou letními úkryty samců a nerozmnožujících se samic půdy budov, prostory pod podlahou půd, málo užívané místnosti nebo chodby, sklepy budov, jeskyňky a krátké štoly, jeskyně a dlouhé štoly. V Javoříčských jeskyních byla zjištěna letní samčí kolonie. Letní kolonie samic s mláďaty se na našem území ukrývají v budovách, nikoliv v jeskyních (jediná výjimka - skalní převis částečně uzavřený kamennou zídkou pod Královým stolcem v NP Podyjí). Hlavním úkrytem těchto kolonií jsou obvykle půdní prostory, kde teplota vzduchu silně kolísá a za horkých dnů převyšuje 40°C. Vrápenci visí jednotlivě, pouze při poklesu teploty pod cca 18°C se shlukují do takzvaných střapců, které nikdy netvoří v průběhu zimování. Za původní letní úkryty všech složek populací se považují jeskyně, případně i jiné přirozené dutiny s velkým vletovým otvorem, např. ve velmi starých stromech (Gaisler 1963). Mezi evropskými druhy patří vrápenec malý k pravým obyvatelům jeskyní, ale ve střední Evropě se chová jako druh sezónně jeskynní (Horáček & Zima 1978). Úkryty letních kolonií jsou často v říčních nivách, na jižní Moravě nebyla zjištěna preference určitého vegetačního stupně (Gaisler et al. 1988, Vlašín et al. 1993). Nadmořská výška všech letních úkrytů je asi 150 - 750 m n.m. Zimní úkryty jsou v jeskyních, štolách a sklepích, na místech s teplotou 4 - 12°C (Gaisler 1970), obvykle 6 - 9°C (Schober & Grimmberger 1987).

Potravní stanoviště: Podle polohy obsazených úkrytů, telemetrických studií a detektorování se za loviště považují parky, listnaté a smíšené lesy, křovinaté porosty krasových terénů a bezprostřední okolí letních úkrytů v budovách.

Potrava: (Gaisler in press) Na území ČR nebyla studována. Ze zahraničních prací vyplývá, že převažují Diptera (Ceratopogonidae, Tipulidae), Lepidoptera, Trichoptera a Neuroptera.

Rozmnožování: (Gaisler in press) Páření probíhá při podzimních přeletech od října do listopadu a pokračuje i na zimovištích. Vlastní gravidita trvá asi dva měsíce. Mláďata se rodí počátkem července, laktace probíhá asi do poloviny srpna.

Chování: Usedlý druh, přeletuje nejčastěji do vzdálenosti 10 km, nejdelší doložený přelet je 153 km. Na území ČR bylo zjištěno přezimování jedinců z letních kolonií ve sklepích téhož komplexu budov a přelety do jiných zimovišť dlouhé max. 35 km. Přesuny mezi dočasnými úkryty a letními nebo zimními úkryty byly dlouhé až 49 km. Výsledky telemetrických sledování ukazují, že vrápenec malý se vyskytuje nejčastěji do vzdálenosti cca 1,5 km od kolonie.

 

 

5.     Intenzivní monitoring (populační monitoring)

 

Hlavní metody monitoringu

·        sčítání na zimovištích (viz Příloha 1)

·        sčítání letních kolonií - sčítání uvnitř úkrytu (viz Příloha 2)

 

Vedlejší metody monitoringu

u tohoto druhu není plánováno využití dalších metod

 

 

6.     Extenzivní monitoring (mapování)

V případě tohoto druhu je intenzivní monitoring v podstatě totožný s extenzivním (sledována jsou všechna známá významná zimoviště a nejvýznamnější letní kolonie).

 

 

7.      Literatura

Gaisler J. 1963. The ecology of lesser horseshoe bat Rhinolophus hipposideros, Bechstein 1800 in Czechoslovakia. Ecological demands, problem of synantrophy. Acta Soc. Zool. Bohem. 27(4): 322-327.

Gaisler J. 1970. Remarks on the thermopreferendum of Palearctic bats in their natural habitats. Bijdragen tot de Dierkunde, 40: 33 - 35.

Gaisler J., Bauerová Z., Vlašín M. & Chytil J. 1988. The bats of south moravian lowlands over thirty years: Rhinolophus and large Myotis. Folia Zool. 37(1): 1-16.

Hanák V., Anděra, M., 2006: Atlas rozšíření savců v České republice – Předběžná verze V. Letouni (Chiroptera) – část 1. Vrápencovití (Rhinolophidae), netopýrovití (Vespertilionidae – Barbastalla barbastellus, Plecotus auritus, Plecotus austriacus). Národní muzeum, Praha.120 pp.

Hanák V., Benda P. & Hanzal V. 1995. Přehled poznaného rozšíření netopýrů ČR. Bulletin ČESON 5: 3-15.

Horáček I. & Zima J. 1978. Net-revealed cave visitation and cave dwelling in European bats. Folia Zool. 27(2): 135-148.

Mitchell–Jones A.J., Amori G., Bogdanowicz W., Kryštufek B., Reijnders P.J.H., Spitzenberger F., Stubbe M., Thissen J.B.M., Vohralík V. & Zima J. 1999. The Atlas of European Mammals. Academic Press, London. 484 pp.

Schober W. & Grimmberger E. 1987. Die Fledermäuse Europas. Kosmos, Stuttgart.

Vlašín M., Eleder P. & Nečasová I. 1993. Rozšíření ochranářsky významných druhů savců v jihomoravském regionu – (II. část). Vlastivědný sborník vysočiny, odd. přírodních věd 11: 273-295.